Sazba daně 15 % a 23 % v roce 2026: kde je hranice 1 762 812 Kč a jak se počítá

V roce 2026 se z ročního základu daně platí 15 % do částky 1 762 812 Kč a 23 % jen z části, která tuto hranici přesahuje. Hranice je 36násobek průměrné mzdy (48 967 Kč pro rok 2026). U zaměstnanců se 23 % uplatňuje už v měsíčních zálohách, jakmile hrubá mzda za měsíc přesáhne 146 901 Kč (trojnásobek průměrné mzdy); konečné vyrovnání proběhne v ročním zúčtování nebo v přiznání. Kdo vydělává méně než zhruba 147 tisíc hrubého měsíčně a nemá jiné velké příjmy, druhé pásmo vůbec neřeší.

Článek patří k přehledu daně z příjmů 2026. Jde o obecné informace, nikoli o daňové poradenství.

Odkud se hranice bere

Paragraf 16 zákona o daních z příjmů stanoví sazbu 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část nad ním. Průměrnou mzdu pro účely daní vyhlašuje vláda nařízením pro účely důchodového pojištění. Pro rok 2026 činí 48 967 Kč (všeobecný vyměřovací základ za rok 2024 ve výši 46 278 Kč vynásobený přepočítacím koeficientem 1,0581, nařízení vlády č. 365/2025 Sb.).

Poslední řádek s daní přímo nesouvisí, ale vysvětluje, proč čistá mzda u velmi vysokých příjmů roste rychleji: nad 2 350 416 Kč ročně se už neplatí sociální pojištění zaměstnance (zdravotní ano).

Jak se počítá daň v pásmech

Vypočtený základ daně se nejdřív sníží o odpočty a zaokrouhlí na celé stokoruny dolů. Pak se rozdělí na dvě části:

1. Část do 1 762 812 Kč × 15 %.
2. Část nad 1 762 812 Kč × 23 %.
3. Obě částky se sečtou a odečtou se slevy.

Modelový příklad A (ilustrativní): roční základ 2 400 000 Kč, jen sleva na poplatníka.

Efektivní sazba (daň po slevě děleno základem) vychází na 15,8 %, i když mezní sazba je 23 %. To je typický zdroj nedorozumění: vyšší sazba se týká jen každé další koruny nad hranicí, nikoli celého příjmu.

Modelový příklad B: roční základ 1 800 000 Kč. Přesah je jen 37 188 Kč, 23 % z něj činí 8 553,24 Kč místo 5 578,20 Kč při 15 %. Druhé pásmo tak tohoto poplatníka stojí navíc 2 975 Kč ročně.

Měsíční zálohy u zaměstnanců

Zaměstnavatel počítá zálohu z hrubé mzdy za měsíc, kterou zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru (§ 38h). Do 146 901 Kč použije 15 %, z přesahu 23 %.

Ilustrativní příklad: hrubá mzda 180 000 Kč měsíčně, podepsané prohlášení.

• 146 901 × 0,15 = 22 035,15 Kč
• (180 000 − 146 901) × 0,23 = 33 099 × 0,23 = 7 612,77 Kč
• Záloha před slevou 29 647,92 Kč, zaokrouhleno nahoru 29 648 Kč
• Po slevě na poplatníka 2 570 Kč: 27 078 Kč

Pozor na nerovnoměrné příjmy. Kdo má 100 000 Kč měsíčně a v prosinci roční bonus 400 000 Kč, zaplatí v prosinci zálohu s 23 % z velké části bonusu, přestože jeho roční základ (1 600 000 Kč) hranici 1 762 812 Kč nepřesáhne. Rozdíl se mu vrátí v ročním zúčtování nebo v přiznání, protože daň za rok se počítá z ročního základu. Proto se u lidí s bonusy vyplatí roční zúčtování nevynechávat; podrobnosti v článku roční zúčtování, nebo přiznání.

Opačná situace nastává u dvou souběžných zaměstnání. Každý zaměstnavatel počítá hranici 146 901 Kč samostatně, takže součet dvou mezd pod hranicí může dohromady za rok přesáhnout 1 762 812 Kč. Pak vzniká povinnost podat přiznání a doplatit rozdíl.

Které příjmy se do hranice počítají

Hranice se vztahuje na celkový základ daně podle § 16, tedy na součet dílčích základů: mzdy (§ 6), podnikání (§ 7), nájmu (§ 9) a ostatních příjmů (§ 10), u zahraničních kapitálových příjmů zahrnutých do obecného základu i těch (§ 8).

Mimo hranici zůstávají:

• příjmy zdaněné srážkovou daní (tuzemské úroky, tuzemské dividendy),
• samostatný základ daně podle § 16a, do kterého lze zahrnout zahraniční dividendy a úroky; ten se daní vždy 15 % a nepočítá se do 23% pásma,
• příjmy osvobozené (například akcie po časovém testu).

Jak legálně omezit dopad 23 %

U vysokých příjmů má každý odpočet větší váhu, protože šetří 23 %, ne 15 %. Strop pro produkty spoření na stáří je 48 000 Kč ročně, úspora na dani v druhém pásmu tedy až 11 040 Kč. Úroky z hypotéky do 150 000 Kč mohou ušetřit až 34 500 Kč. Výpočet si můžete udělat v kalkulačce úspory z odpočtů se sazbou 23. Přehled všech odpočtů je v článku odpočty od základu daně.

Načasování prodeje cenných papírů tak, aby splnily časový test, nebo rozložení příjmu z prodeje investic do více let jsou legální kroky. Umělé převádění příjmů na rodinné příslušníky nebo fiktivní smlouvy legální nejsou a správce daně je může posoudit podle skutečného obsahu.

Jak hranice dopadá na zahraniční dividendy a zisky z akcií, vysvětluje článek kapitálové příjmy a časový test.

Časté otázky

Platí 23 % z celého příjmu, když hranici přesáhnu o korunu?

Ne. 23 % se počítá jen z části základu nad 1 762 812 Kč. Přesah o 1 000 Kč znamená daň vyšší o 80 Kč oproti 15 %.

Zvýší se hranice v roce 2027?

Hranice se odvozuje od průměrné mzdy pro daný rok, takže se mění každý rok. Pro rok 2027 ji určí nové nařízení vlády; ověřte ho na e-Sbírce.

Platí OSVČ také 23 %?

Ano, pokud jejich celkový základ daně přesáhne hranici. U OSVČ s paušálními výdaji se do hranice počítá zisk po odečtení paušálu.

Mohu se kvůli 23% sazbě vyhnout ročnímu zúčtování?

Ne, roční zúčtování je naopak způsob, jak dostat zpět případnou přeplacenou zálohu se 23 %. Povinnost podat přiznání vzniká jen v situacích popsaných v § 38g, například u souběžných zaměstnání.

Zdroje

• e-Sbírka — § 16 a § 38h zákona č. 586/1992 Sb. a nařízení vlády č. 365/2025 Sb.
• Zákony pro lidi — aktuální znění zákona o daních z příjmů
• Finanční správa — informace k zálohám a ročnímu zúčtování
• ČSSZ — průměrná mzda a maximální vyměřovací základ pro rok 2026